Okres Beroun.
Kraj Středočeský.
Královské město Beroun ležící na soutoku řek Berounky a Litavky láká k návštěvě nejen svými historickými památkami a bohatou kulturní a sportovní nabídkou, nýbrž i svým překrásným okolím. Je východiskem do dvou chráněných krajinných oblastí - Českého krasu a Křivoklátska. V oblasti, která byla osídlena již od pravěku, vznikla ve třináctém století při brodu přes řeku Mži (Berounku) osada. Procházela jí významná obchodní stezka vedoucí z Prahy do Plzně a dále do Bavor.
R. 1848 královské město Beroun, kraj Berounský. V latinských textech Verona, v německých Beraun.
První zmínka o Berouně je z 12. Století, městem se jmenuje kolem roku 1295. Kdy získal Beroun znak, není známo. Odvozuje se nepochybně ze starého pečetního znamení, které známe už z nejstarší zachované pečeti z roku 1351. Existence tohoto znamení svědčí, že V. Vojtíšek se mýlil, když považoval za původní znak Berouna jenom samotné znamení černého medvěda. K tomuto přesvědčení jej svedl patrně zápis v městské knize z roku 1529 o pořízení nového pečetidla s úplným znakem ,,neb předtím pečetí malou se pečetilo, kteráž toliko na štítu medvěda měla“. Žádný jiný doklad pro Vojtíškovu hypotézu neexistuje. Zápis z roku 1529 pak neříká nic jiného, než že město po nějakou dobu pečetilo jenom svou menší pečetí se znamením medvěda. Menší pečeti pak najednou nesly zjednodušená nebo i odchylná znamení od velkých pečetí ( například v Písku znak českého lva, zatímco na velké pečeti byla hradba s věžemi, měsícem a hvězdami. Týž zápis z roku usvědčuje z omylu i některé novodobé historické pracovníky, kteří pokládali postavu na cimbuří berounského znaku za krále a přidávají mu na přilbu korunu. Na starých pečetích se koruna nevyskytuje a zápis z roku 1529 výslovně praví , že mezi věžemi je ,,voděnec“ nikoli král.
Dnešní Beroun má 17 648 obyvatel. Jeho dominantou je budova radnice na Husově náměstí, jejíž pseudorenesanční podoba pochází z roku 1903. Z velmi zachovalého městského opevnění z 1. poloviny 14. století se těší zájmu turistů Pražská a Plzeňská brána, zbytky hradeb, hradebního příkopu a bašt. Město proslulo i svými hrnčířskými trhy, na které se už sedm let sjíždějí nejlepší hrnčíři a keramici z celé republiky. Právě hrnčíři patřili ve středověku k váženým a uznávaným řemeslníkům. Velkou atrakcí je také berounská Městská hora s rozhlednou a medvědáriem, kde žijí od roku 2000 hrdinové televizního Večerníčku Méďové Matěj, Vojta a Kuba.
Popis znaku : Na modrém štítě je stříbrná kvádrová hradební zeď s cimbuřím o pěti stínkách se širokou otevřenou branou s vytaženou zlatou mříží. Po stranách brány jsou dva nevysoké okrouhlé, z kvádrů rovněž stříbrné, s červenými špičatými střechami a zlatými makovicemi. Nad branou mezi věžemi vystupuje z cimbuří muž v brnění přirozené barvy s taseným mečem v pravici a štítem v levici. Tento štít je červený se stříbrným českým lvem. Pod padací mříží v bráně je hnědý medvěd na šedočerné skalnaté půdě do leva kráčející.
Foto pořízené kolem roku 1938
Jiná fota